FULL METAL JACKET

Stanley Kubricks

FMJ ...jako Full Metal Jacket

   Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, praví známé přísloví. Realita mu je však vzdálená asi stejně jako oddanost armádě pudu sebezáchovy. Správně by se mělo říkat: "těžko na cvičišti, těžko i na bojišti". Seržant Hartman chtěl této filozofické mutaci dostát do písmene. Jeho cílem bylo vychovat ze všech těch víceméně naivních studentíků a "flákačů", kteří narukovali k námořní pěchotě, dokonalé vraždící stroje. Hned v uvítacím proslovu v kasárnách dal všem bažantům najevo svoji oddanost věci, odhodlání učinit z nich pravé muže, kteří budou dělat čest heslu "narozeni k zabíjení". Potupně oděni pouze do bílých trenek a nátělníků, stáli bosí mlčky na podlaze vyleštěné jako zrcadlo, každý u své palandy, v pozoru bičováni ostrými výroky svého tyrana i spasitele. Uvítací ceremonie však byla pouze lázní před tím, co Hartman nazýval výcvikem. Jeho drezura, v mnoha případech dalece přesahující šikanu, vás mohla zocelit nebo zabít. Byl přísný a podle svých vlastních slov i spravedlivý. Démon v uniformě. Své svěřence zásadně nenazýval pravými jmény. Když jim zrovna nenadával do hoven, střev, buzerantů a "komoušskejch" neznabohů, cejchoval je přezdívkami, jež jim spolu s oním "born to kill" měly přirůst k tělu nadosmrti. Svůj zamítavý postoj k rasismu například zdůraznil tím, když černochovi začal paradoxně říkat "vojín Bílý". Z vojína J. T. Davise, který "je blbec, ale má kuráž", rázem udělal "vojína Vtipálka", z vojína Leonarda Lawrence "vojína Gomera Pylea"... Posledně jmenovaný měl smůlu. Nemotornost se u něj jakožto důsledek mírné obezity snoubila s psychickou labilitou. Neunesl tíhu urážek a ponižujících trestů ze strany "drill instruktora" Hartmana a v poslední noc výcviku cvičiteli dokázal, že se z něj stal skutečný smrtící robot, "zrozen k zabíjení". Jeden výstřel z armádní emčtrnáctky kalibru 7,62 milimetrů Hartmana navždy umlčel. Zločin na tyranu sice možná není zločinem, ale hlaveň v ústech a stisk kohoutku pušky namířené proti sobě samému ušetřila práci vojenskému soudu. Vojín Pyle dvakrát vystřelil, dvakrát neomylně zasáhl, smazal křivdu, zahubil netvora a vlastním mozkem zaneřádil pečlivě vykachlíčkovanou zeď a podlahu na vojenských latrínách.Příslušníci námořní pěchoty byli vycvičeni k tomu, aby bojovali, umírali a zvítězili. Dnes už víme, že válka ve Vietnamu jim umožnila splnit pouze první dva úkoly - bojovat a umírat. Celkově šlo o jednu velkou prohru, a tak Kubrick "svým" vojákům dopřál poměrně dlouhý čas "klidu před bouří", období, ve kterém se mariňáci flákali po táborech, toužili po vzrušení, řevu raněných a své nenaplněné představy o boji na život a na smrt kompenzovali alespoň dobrodružnými souložemi s "vietnamskými kurvami, co jich polovina dělá pro Vietkong a zbytek má tuberu". Jakmile však Rákosníci zaútočí a romantickou ulejvárnu na pozadí exotických palem a romantických západů slunce promění v to nejzuřivější válečné peklo, nejeden bojovník "zrozený k zabíjení" by jistě rád vyměnil svou smrtící rychlopalnou milenku za rámě "chrchlající děvky". Každý, kdo viděl alespoň jeden film Stanleyho Kubricka, mi dá za pravdu, že tento režisér, mnohými označovaný za "šíleného génia", si vždy liboval v přímém a neidealizovaném zobrazení skutečnosti. Jeho film Full Metal Jacket je naoko jen jedním z mnoha pokusů o kinematografické zachycení americko-vietnamského konfliktu. Kubrick se s ním vypořádává velice osobitě. V provařené tematice dokázal najít slabiny a využít je ve svém vlastním pohledu na věc. Ano, i u něj se setkáváme s "hodnými" americkými vojáky, kteří přišli pomoci svým asijským přátelům v boji proti rudému teroru. Stejně tak jsou tu i ti "zlí", jejichž zábavou je střílení bezbranných vietnamských civilistů. Válčení je prezentováno realisticky až naturalisticky, tváře vojáků se stahují bolestí do mzučených grimas, když z jejich těl pod deštěm kulek stříká krev na všechny strany. Jedinečnost Full Metal Jacket tkví v podrobném zobrazení vojenského výcviku na území USA před nasazením do akce. Skutečný voják US Army R. Lee Ermey vás svým divoce agresivním ztvárněním postavy fanatického seržanta Hartmana vtáhne do děje ihned po skončení úvodních titulků a po celou první třetinu filmu vám nedovolí vydechnout. Pokud má Full Metal Jacket nějaké vyvrcholení, je to právě jeho dlouhá úvodní část, až na kratičké výjimky sestávající z Hartmanova sprostého monologu. Full Metal Jacket je dílo velice vulgární, depresivní antimilitantní, které vás ujistí v přesvědčení, že Stanley Kubrick byl šílenec nebo génius. Nic mezi tím.

FMJ ..."ef" jako Fakta

Full Metal Jacket - slangové označení celoplášťové střely (odtud "celoolověná vesta"), též FMJ, mimo jiné používané i pro pušky typu M 14. M 14 - tato americká puška byla zavedena jako standardní zbraň US Army v 50. letech m.s. Byla vyvinuta ze staršího typu Garand, vzor 30 M1, jenž se osvědčil za druhé světové války. Pušek typu M 14 bylo vyrobeno přes 1,5 milionu kusů. Největšího využití dosáhly za války ve Vietnamu, kde se objevily i ve spolehlivé odstřelovačské modifikaci. Americké ozbrojené složky ji využívají dodnes, přestože se už nevyrábí. Jde o samonabíjecí pušku s odnímatelným schránkovým zásobníkem na 20 nábojů, s možností střílet jednotlivě nebo po dávkách. Délka: 1117 mm, hmotnost: 3,88 kg, ráže: 7,62 mm, úsťová rychlost: 853 m/s, možnost zasáhnout cíl na vzdálenost 915 metrů.

Válka ve Vietnamu - neobyčejně brutální konflikt mezi USA a Severním Vietnamem se rozpoutal poté, co se v roce 1964 americký prezident L. B. Johnson rozhodl pomoci Jižnímu Vietnamu v boji proti Severnímu Vietnamu, jehož vůdce Ho Či Min hodlal obě země spojit pod komunistickým režimem. Jako záminku pro zásah do této občanské války USA využily údajný útok na své loďstvo v Tonkinském zálivu. Proti zákeřnému partyzánskému způsobu boje ze strany "Rákosníků" v neznámém nepřátelském prostředí nepomohlo americkým jednotkám ani použití vysoce ničivých zbraní jako napalmu či kobercových bomb. Bezvýsledná situace se spoustou obětí na obou stranách vedla v roce 1968 k zahájení mírových rozhovorů (tou dobou už počet amerických vojáků operujících ve Vietnamu přesáhl půl milionu mužů). Konec války v roce 1973 se nesl ve znamení americké porážky, přestože se podařilo uzavřít příměří. Dva roky na to se veškeré americké úsilí ukázalo jako zbytečné, když severovietnamská vojska konečně dobyla jižní část země a byla zde nastolena komunistická diktatura. Samotní američtí vojáci, kteří se bojů osobně zúčastnili, nebyli doma nijak vítáni. Už během války pořádali američtí antimilitaristé rozsáhlé protestní akce, kterých se účastnily statisíce příslušníků hnutí hippies.

FMJ ..."em" jako Memento

   Pomineme-li japonský útok na Pearl Harbor a události posledních týdnů, můžeme konstatovat, že území Spojených států amerických se za celé 20. století fyzicky nedotkl jediný válečný konflikt. Nejniternějším traumatem, alespoň podle počtu filmů, které inspirovalo, pro americké občany i nadále zůstává válka ve Vietnamu. Tvůrci se s ní vyrovnávají různě, každý podle svého vkusu a postoje. Samotné válečné běsnění se sice objevuje ve většině protiválečných snímků z této skupiny, ale konkrétně jenom jím se zabývá poměrně málo filmů. Mezi nejvýraznější patří kromě Full Metal Jacket Četa (Platoon, 1986), ve které režisér Oliver Stone zúročil vlastní zkušenosti z války ve Vietnamu, kam zamlada narukoval v pěchotní divizi. Nosnou zápletkou Čety je kromě samotné války rozpor mezi americkými vojáky kvůli zbytečnému vyvražďování civilistů. Podobný problém řeší v Obětech války (Casualties of War, 1989) i Brian De Palma. Francis Ford Coppola se vietnamskému peklu věnoval hned dvakrát - poprvé v roce 1979 ve fascinujícím svědectví o krutosti A nyní apokalypsa (Apocalypse Now), podruhé nepřímo v příběhu vojáka, jehož posláním je pochovávat na hřbitově v USA těla krajanů padlých ve Vietnamu, a to ve filmu Zahrady z kamene (Gardens of Stone, 1986).    Rozsahem výraznější je kinematografie popisující osudy válečných veteránů. Třikrát si takovou roli vyzkoušel Robert De Niro - jako Taxikář (Taxi Driver, 1975, režie Martin Scorsese) trpící nespavostí projížděl po návratu z války nočním New Yorkem tak dlouho, až se jej rozhodl násilně očistit od veškeré kriminální špíny. V roli Lovce jelenů (The Deer Hunter, 1978, režie Michael Cimino) narukoval do Vietnamu s několika spolupracovníky z ocelárny a vrátil se silně poznamenán psychickým mučením ruskou ruletou. Absolutní odcizení a izolace od okolní společnosti ho postihuje i v roli veterána Megse ve filmu Davida Jonese Jack-dýka (Jacknife, 1989). Problémy s návratem k normálnímu způsobu života má i John Rambo, jemuž šikana na policejní stanici připomene mučení ve Vietnamu a učiní z něj nelítostného predátora (Rambo: The First Blood, 1982, režie Ted Kotcheff). Režisér Alan Parker se zabývá osudem vojáka přezdívaného Birdy, který si jako chlapec přál létat a šok z Vietnamu jej uvěznil do představy, že je pták (Birdy, 1985). Se zdravým rozumem, ale chromí a na vozíčku vyvázli z Vietnamu vojáci Luke ve filmu Návrat domů (Coming Home, 1978, režie Hal Ashby) a Ron Kovic v dramatu Narozen 4. července (Born on the Fourth of July, 1989, režie Oliver Stone). Ani s jedním z nich se realita nemazlila a oba si později přáli zemřít než žít jako mrzáci ve společnosti, která o ně stejně nestojí.

Netradiční úhly pohledu nabízí Barry Levinson ve snímku o diskžokejovi armádního rozhlasu ve filmu Dobré ráno, Vietname (Good Morning, Vietnam, 1987). Nepominutelné jsou i Vlasy Miloše Formana (Hair, 1977), adaptace stejnojmenného muzikálu ze života pacifistických květinových dětí, pořádajících bouřlivé demonstrace proti vietnamské válce. Na pomezí hororu balancuje Jakubův žebřík (Jacob's Ladder, 1990, režie Adrian Lyne) o vietnamském veteránovi, který se stále více propadá do halucinací způsobovaných flashbacky drogy, kterou na vojácích armáda používala pro zvýšení agresivity a potlačení pudu sebezáchovy. Celou cestu od výcvikového tábora přes následné krvavé boje až po trpký osud nežádoucího veterána prožívá i legendární hlupáček Forrest Gump ve filmu Roberta Zemeckise (Forrest Gump, 1994). 

FMJ ..."jé" jako Jedinečná osobnost

Stanley Kubrick - jeden z nejvýznamnějších filmových režisérů 20. století. Narodil se 26. 7. 1928 v New Yorku. V sedmnácti letech, kdy pracoval jako redakční fotograf časopisu Look, si založil firmu, v jejímž rámci natočil tři dokumentární a dva nízkorozpočtové hrané filmy. Profesionálně debutoval v roce 1956 snímkem Zabíjení (The Killing). Vzápětí natočil protiválečné drama s první velkou hvězdou - Kirkem Douglasem - Stezky slávy (Paths of Glory, 1957). Přestože se tyto filmy nesetkaly s výraznější diváckou odezvou, Hollywood k jeho talentu lhostejný nebyl a výsledkem se stal antický epos Spartakus (Spartacus, 1960), který sice Kubrick nenáviděl, ale kritiky ho označovaly za nejlepší film svého žánru. Během čtyřicetileté kariéry režiséra natočil celkem 13 celovečerních filmů pro náročné diváky, většinou vysoce emotivních a umělecky laděných. Mezi nejvýznamnější patří kromě Olověné vesty (Full Metal Jacket, 1987) adaptace románu ruského spisovatele Vladimira Nabokova Lolita (Lolita, 1961) o vztahu mezi starým mužem a dospívající dívkou, Doktor Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned Stop Worrying and Love the Bomb, 1964), komedie narážející na absurdnost studené války, mystická sci-fi 2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, 1968), která docela změnila vědeckofantastický žánr, provokativní studie agresivity Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1971) či komerční trhák natočený podle románového hororu Stephena Kinga Osvícení (The Shining, 1980). Předtím, než 7. března 1999 Stanley Kubrick ve spánku skonal při srdečním záchvatu, stihl ještě dokončit kontroverzní drama Spalující touha (Eyes Wide Shut, 1999). Humanistickou sci-fi A.I.: Umělá inteligence (A.I.: Artificial Intelligence, 2001) už za něj musel in memoriam natočit kolega Steven Spielberg

<<beck>>