Konec civilizace vlivem nebezpečných chorob patří k
populárním tématům literatury science fiction už od počátku jejího vzniku. S
postupujícími lety je toto téma stále frekventovanější, snad i zásluhou
neznámých virů, jež se v poslední době začínají objevovat. Vzpomeňme jen na
SARS, který si z východní Asie pomalu razí cestu do všech kontinentů.
Apokalyptické téma se nevyhýbá ani filmu. V posledním desetiletí vznikla celá
řada myšlenkově spřízněných titulů (Smrtící epidemie, Dvanáct opic aj.). Letos
v květnu přichází do kin film 28 dní poté, který sice nepatří mezi špičky svého
žánru, ale stojí za pozornost. V dobrém i špatném slova smyslu.
V expozici vidíme skupinu aktivistů bojujících za práva zvířat, kteří vniknou
do laboratoře, kde vědci zkoumají opice, jimž pouštějí z videa násilnické
obrazy. Ochránci je vysvobodí ze zajetí, ale hned nato jsou jimi pokousáni. Do
světa se tak dostává nebezpečný mor, který během okamžiku dělá z infikovaných
nebezpečné kreatury posedlé vražednou zuřivostí. Dále jako by se film
inspiroval románem anglického spisovatele Johna Wyndhama Den trifidů (rovněž
zfilmovaného roku 1962, r. Steve Sekely a Freddie Francis). Po osmadvaceti
dnech se v nemocnici probudí z kómatu pracovník kurýrní služby Jim a zjišťuje,
že je v celém Londýně sám. Během procházky po vylidněném městě připomínajícím
ze všeho nejvíc smetiště narazí na několik přeživších, k nimž se přidá, aby
společně odjeli k Manchesteru. Tam by podle zachycených radiových vln měla být
vojenská jednotka, nabízející možnou záchranu.
28 dní poté se neohraničuje pouze žánrem sci - fi, najdeme v něm též prvky
hororu, akčního filmu i podobenství. Film je poselstvím o nemožnosti bytí ve
chvíli, kdy člověk ztratí svou lidskost. Lidé nakažení virem se proměňují v
krvelačné zombies, kteří si v ničem nezadají s těmi z Noci žijících mrtvých
(1968, r. George A. Romero). Oproti nim se však pohybují velkou rychlostí, což
s sebou přináší řadu honiček a zápasů, které jsou sestříhány tak, aby se v nich
divák ne vždy vyznal. Krátkodobá dezorientace posiluje pocit ohrožení, který
přidává filmu na působivosti. Scény z pobytu na vojenském zámečku, kde tamní
velitel tvrdě uplatňuje velení mají téměř formu podobenství. V této
"totalitní diktatuře" hrozí Jimovi smrt a jeho družkám, černošce
Seleně a dospívající Hannah, pozice udržovatelek rodu mezi devíti nadrženými
vojáky.
Stavebně se film rozpadá do dvou hlavních částí. První - a nejlepší - tvoří
putování po britské metropoli, kterou se prohání jen vítr v ulicích. Jednou z
nejsilnějších scén je procházka po střeše paneláku, kde se Hannahin otec
pokouší do rozestavěných věder zachycovat déšť, který ne a ne přijít. Druhou
částí je zmiňované vojenské sídlo, ve kterém režisér rozehrává scény o přežití
takovým způsobem, že vedle série filmů o Vetřelci se nám připomene Coppolova
Apokalypsa, Tarkovského Stalker a možná i Scottův Blade Runner. V Jimově
usilování o záchranu je něco archetypálního, přestože se s ním nemůžeme bez
obav identifikovat, neboť i on podléhá jakémusi záchvatu vražedného běsnění.
Dosud zde nepadlo režisérovo jméno. Není jím nikdo jiný než Danny Boyle, tvůrce
Mělkého hrobu a Trainspottingu. Zejména jeho první titul byl příslibem velkého
tvůrce, který se však v poslední době vydává stále záhadnějším směrem, jehož
opodstatnění nám pravděpodobně odhalí větší časový odstup. K Boylově cti v
případě 28 dní poté slouží to, že obsadil málo známé herce, aby tak posílil
realističnost vyprávění (tentýž postup uplatnil v československé kinematografii
také Jan Schmidt, když v roce 1966 natočil postkatastrofickou sci- fi Konec
srpna v hotelu Ozón). K realistickému vyznění přispívá i digitální kamera
Anthony Dod Mantleho, který nám dění přibližuje až hmatatelným způsobem a
přitom mu dává patinu zašlých fotografií a pláten.
[Tomáš Hála, Tiscali, 28. 5. 2003]
Scénář: Alex Garland. Režie: Danny Boyle. Kamera: Antony Dod Mantle. Střih:
Chris Gill. Hudba: John Murphy. Výtvarník: Mark Tildesley. Kostýmy: Rachael
Flemingová. Producent: Andrew Macdonald. Hrají: Cillian Murphy (Jim), Naomie
Harrisová (Selena), Christopher Eccleston (Henry), Megan Burnsová (Hannah),
Brendan Gleeson (Frank) a další. Barevný, 112 minut. Dolby Digital. České
podtitulky. Nizozemí, Velká Británie, USA 2002. Distribuce v ČR: Bontonfilm.
Premiéra v ČR: 29. května 2003
