5. element
[The Fifth Element 1997]

Rádoby zábavný úvod
Všechny opravdu důležité věci jsou čtyři: světové strany, roční období, krevní skupiny, tři mušketýři, prsty na mojí levé ruce a v neposlední řadě také elementy. Pokud ovšem slovo "element" chápeme ve významu "živel", tedy přesně tak, jak jej v originálním názvu použil francouzský režisér Luc Besson (Magická hlubina, Brutální Nikita, Leon), který by si jistě již zasloužil přívlastek kultovní, ale ještě s ním raději dva tři filmy počkáme. Čtyři zmiňované živly jsou: země, voda, oheň a vzduch. Pátý živel, o kterém se v názvu hovoří, neexistuje, což mu nijak nebrání, aby se stal tím, kolem čeho se v tomto filmu všechno točí.

Velmi technická budoucnost
Tak tohle je tedy budoucnost, řeknete si poté, co se po úvodním prologu s miniaturní rolí Luka Perryho (Dylan z večerníčku 90210) na obrazovce objeví výmluvný titulek: O 300 let později. V roce 2259 jsou domy tak vysoké, že jejich nejspodnější patra mizí v nedohlednu, místo automobilů se používají vznášedla a nábytek, který si nataháte do bytu, je kdykoliv připraven znepříjemnit vám život nějakou automatickou funkcí, kterou jste zrovna opomněli. 

Vzpomenu-li deštivé New Los Angeles z Blade Runnera, potápějící se Londýn ze Zlomku sekundy, neklidné a ponuré Los Angeles ze Zvláštních dnů, nemluvě o New Yorku či L.A. (sakra, L.A. je ve sci-fi asi nejobsazovanější město) z Russellových Útěků, nemohu se nezbavit optimistického dojmu, že budoucnost nikdy nebyla zářivější. Všechno pěkně bliká, svítí, trocha mlhy u nejspodnějších podlaží nikomu nevadí a když vyhrajete v loterii, můžete si vyrazit do mimozemského rekreačního střediska, kde už je to opravdu jako v ráji (alespoň před tím, než se to tam při boji dobra se zlem kompletně zplundruje).

Komediálně pohádkový příběh
Největším úskalím Pátého elementu je, že má velmi jednoduchý příběh, který je v podstatě čistokrevnou pohádkou. Zlo reprezentuje samotné "zhmotnělé zlo": taková jakoby planeta s jedinou motivací: zničit veškerý život a s jediným důvodem: protože proto. Za stranu dobra nastupují bývalý elitní voják, toho času taxikář Korben a jedna naprosto dokonalá, ze zbytků vyrobená (recyklovaná) žena Leeloo. Do zápasu navíc zasahuje služebník zla, ctihodný průmyslový magnát Zorg (-"Pane Zorgu, máme problémy, potřebovali bychom propustit 500 000 zaměstnanců." -"Propusťte milion."), za signatáře dobra lze považovat moderátorskou hvězdu DJ Rubyho, jakýsi vcelku bezvýznamný řád mnichů a koneckonců i armádu a prezidenta.

Z takto rozdaných karet už Besson hraje loženou stodesítku a pátej element na konec. Korben a Leeloo putují pro důležité artefakty symbolizující čtyři přírodní živly, jejichž získání jim komplikuje snaživý Zorg. Nakonec jsou ale symboly ve správných rukou, Zorg v pánu a naši hrdinové zpátky na Zemi, aby v prastarém chrámu uprostřed pouště na poslední chvíli odhalovali tajemství pátého elementu, zachránili tím vše živé a byli náležitě odměněni (dostanou diplom).

Úplně maximální zábava
Luc Besson: "Chtěl jsem natočit čistou zábavu."
Vyvolal ve vás strohý popis děje rozpačité pocity? Vychutnejte si je, protože od teď už vás budu pouze přesvědčovat, že Pátý element je něco, co si nesmíte nechat ujít. Kulisy, v nichž se příběh odehrává, jsou totiž pastvou pro oči a v solidně vybaveném kině i pro uši. Divák bombardovaný audiovizuálními informacemi stěží stíhá číst titulky (přestože jich v četných akčních scénách moc není), takže o nějakém rozebírání drobných nedotažeností děje nemůže být ani řeč. Na to sice zbude čas po filmu, ale to se budete raději věnovat něčemu jinému: hláškám & spol.

Frontální útok nezaznamenají totiž jen zraková a sluchová ústrojí, ale i bránice (to je to, čím se smějeme a nejsou to ústa). Je-li příběh přiznaná pohádka, pak forma je ohlášená komedie. Čeká vás tedy neustávající proud situačního humoru ("Doufám, že to umíte zneškodnit."), podporovaný patřičně průraznými hláškami ("Sedm nalevo, pět napravo." *bang* *bang* "Čtyři nalevo, dva napravo.") a prokládaný spoustou drobných citací, odkazů a připomínek na důvěrně známé filmy (Blade Runner, Hvězdné války, Brazil, Hvězdná brána...). Nevěřím, že by se našel někdo, kdo se ani jednou nezasmál.

Příběh Pátého elementu začal dávat Besson dohromady, když mu bylo 16 let. Podle jeho slov jej nikdy nenapadlo, že by mohl být zfilmován. Když nakonec došlo na realizaci filmové podoby příběhu, byly po roce a půl příprav všechny práce zastaveny. Besson zjistil, že v plánované podobě bude výsledek "příliš velký, příliš drahý a příliš rychle natočený". V přestávce na rozmyšlenou, co dál, vznikl Leon. 

Naprosto nezpochybnitelné a často zpochybňované kvality Leona pravděpodobně zapracovaly a na realizaci svého mladického snu získal Besson 90 milionů dolarů. Rozhodně bylo kde utrácet: kvalitní vizuální efekty od firmy Digital Domain (Zvláštní dny, Apollo 13, Titanic, Rozpoutané peklo), skvělá výprava, vynikající herci (Bruce Willis, Gary Oldman) ale také třeba údajně největší výbuch v uzavřených prostorách, jaký byl kdy nafilmován.

Když už jsem se zmiňoval o hercích, měl bych jedním dechem napsat, že Bruce Willis (Korben), Milla Jovovichová (Leeloo), Gary Oldman (Zorg), ale i Chris Tucker (DJ Ruby) a Ian Holm (významný představitel zmiňovaného vcelku bezvýznamného mnišského řádu) dávají svým rolím, přesně to, co se od nich očekává. Bruce je stejně unaveně drsný a tlačený okolnostmi, jako byl už mnohokrát. Kyjevská rodačka Milla dokáže být křehce půvabná i animálně energická, bez toho, že by to bylo (příliš) k smíchu. A zrovna tak dokonale je obsazen chladně vypočítavý, přesto však velmi komický, Oldman.

Nejen herci však odvedli maximum. Vynecháme-li obvykle zmiňovanou kameru (Thierry Arbogast) a hudbu (Eric Serra), které spektakulární sci-fi takového formátu prostě musí mít na patřičně vysoké úrovni, dostaneme se k pravému bonbónku - ke střihu. Ten nám totiž příležitostně nabídne dění na dvou místech téměř zároveň. Vzniká tak například situace, kdy spolu téměř vedou rozhovor Leeloo, mnich a Zorg, přestože jeden z nich je na zcela jiném místě. Tento postup pak dodává ději na dynamice a často eliminuje zdlouhavé vysvětlování či dovysvětlování událostí, které se děly zároveň.

Nechutně rýpaví škarohlídi
Jak už jsem naznačoval, kdo chce psa bít, sekeru si najde. Na přetřes přijde hlavně nepříliš propracovaný příběh a fakt, že jej Besson vymyslel v letech, kdy se obvykle náměty na scénáře k extra drahým filmům nevymýšlejí. Pokud byste takovému názoru chtěli oponovat, očekávejte rovnou zákeřné přirovnání k mnohovrstevnému kultovnímu Blade Runnerovi. Jakékoliv snahy poukazovat na rozdílnost žánrů se pak od fanatických odpůrců, litujících vynaložených finančních prostředků, setkají se sáhodlouhým projevem nad upadající hollywoodskou produkcí a s otevřenou lítostí nad tím, že už patnáct let nikdo nenatočil druhého Blade Runnera.

Pokud si myslíte, že byste zaujali také takový postoj, stejně si na Pátý element zajděte. Bavit se budete tak jako tak a navíc pak můžete výše popsanou argumentací vytáčet Bessonovy fanoušky. Pokud s ní chcete vyrukovat na mě, tak já vám na ni kašlu.

Konec na konec
V pohádkách vítězí dobro nad zlem a konec Pátého elementu není v tomto směru nijak výjimečný, ba naopak. Nejeden divák je (ne)překvapen koncem, který zná vlastně už od dětství a pak už jsou jen titulky. Je čas si spokojeně vydechnout a vyrazit za svým vlastním pátým elementem.

Daniel Mise

The Fifth Element;Francie 1997Režie: Luc Besson;Scénář: Besson, Robert Mark Kamen;Kamera: Thiery Arbogast;Hudba: Eric Serra; Hrají: Bruce Willis (Korben Dallas), Gary Oldman (Jean-Baptiste Emmanuel Zorg), Ian Holm (Victor Cornelius), Chris Tucker (DJ Ruby Rhod), Brion James (General Munro), Milla Jovovichová (Leeloo).