Duna
[Dune 1984]

Vítejte na planetě Arrakis, vysušeném světě, kde nikdy neprší a kde voda je vysoce ceněným platidlem. Tato pouštní planetka je ale shodou okolností bodem, kolem nějž se otáčí chod celého vesmírného Impéria. Pouze tady se totiž těží převzácné Koření, droga, již pro její specifické účinky potřebují navigátoři Gildy, organizace žárlivě si střežící monopol na vesmírnou dopravu. V době, kdy se lidstvo dávno odvrátilo od technologické civilizace a začalo kráčet cestou rozvíjení nejrůznějších lidských schopností a talentů, jsou právě podivně deformovaní gildovní navigátoři jedinými bytostmi ovládajícími tajemství hledání jakýchsi prostorových zkratek, které umožňují přepravu mezi jednotlivými vzdálenými částmi Impéria v rozumném čase. Lidstvu roztroušenému po nejrůznějších planetách vládne Imperátor Shaddam IV., ovšem nemalou moc mají také šlechtické rody, které však většinu času tráví složitou vzájemnou poziční hrou. Jedním z nejsilnějších je rod Atreidů, jemuž se Imperátor rozhodne svěřit právě Arrakis. Na první pohled se jedná o značnou poctu a vyjádření panovníkovy důvěry, ovšem ve skutečnosti to je past. Shaddam IV. se totiž spojil s úhlavními nepřáteli Atreidů Harkonneny s cílem zlikvidovat celý atreidský rod v čele s vévodou Letem i jeho rodinou. Léčka se zdařila jen částečně, neboť vévodově konkubíně a jeho synovi Paulovi (Kyle MacLachlan) se podařilo uprchnout do pouště, kde našli azyl u fremenů - zdejších domorodců. V nich našel mladý Paul nečekaně silné spojence a mohl tak realizovat svou pomstu, jejíž důsledky otřásly celým Impériem.

Takto nějak vypadá základní dějový rámec, do nějž Frank Herbert zasadil svůj úžasný příběh. Ve skutečnosti je ovšem jeho dílo natolik propracovaným a mnohovrstevnatým komplexem, že napsat takovéhle shrnutí je jako popsat například Windowsy jako program, který občas padá a jdou v něm spouštět miny. Jedna z významných vedlejších linií, provázaná s tou hlavní, spočívá v tom, že Paul je součástí gigantického genetického projektu na vytvoření bytosti se skutečně nadlidskými vlastnostmi, Kwisatze Haderacha. O to se několik staletí snaží tajemná a obávaná organizace Benne Gesserit, jejíž členky (pro své unikátní schopnosti nazývané čarodějnice) jsou rozesety prakticky na všech důležitých místech, Shaddámův dvůr nevyjímaje. Způsobem fantasticky detailním a funkčním zároveň je popsána planeta Arrakis, ať už co do jejího ekologického systému, kultury, politiky nebo náboženství, stejně jako celý svět Duny, tedy vesmírné Impérium.

Však se taky slavný román Franka Herberta dlouhou dobu považoval za typického představitele kategorie nezfilmovatelných knih. Teprve v roce 1984, po dvou neúspěšných pokusech o prokázaní nepravdivosti této domněnky, zvednul hozenou rukavici režisér, jehož dosavadní snímky Mazací Hlava a Sloní muž naznačovaly silnou zálibu v bizarním a fantastickém - David Lynch. Natáčelo se v Mexiku s rozpočtem na tehdejší dobu fantastických 45 milionů s mnoha výbornými herci a populárním zpěvákem Stingem v roli padoucha Feyda Rautha. Přestože se však Lynch snažil přenést na filmové plátno co nejvíc z Herbertova fantastického světa, a do značné míry se mu to podařilo, představovala filmová Duna pro kritiky i natěšené diváky jisté zklamání. Sám režisér se o tomto filmu dodnes vyjadřuje jako o tom, který je mu nejméně blízký. V čem tkvělo jádro pudla? Paradoxně asi právě v poctivosti vůči vynikající knižní předloze. Lynch zachoval velkou řadu shodných znaků, ovšem často bez bližšího osvětlení vzájemných souvislostí, jež Herbert tak geniálně vymyslel. Výsledek se tak těm, kteří román nečetli, jeví jako značně nepřehledný, místy až nesmyslný, nároční fanoušci zase protestovali proti "osekání" velkého díla. Zkrátka smůla, že tehdy nebyla technologie DVD, umožňující k filmu přidat ještě rozsáhlé vysvětlující dodatky. K tomu se ještě traduje, že sám Lynch stvořil vlastní šestihodinový sestřih, mnohem komplexnější a zdařilejší. Jak si však můžete na imdb přečíst, faktem je, že Lynch původně plánoval délku něco přes tři hodiny, rozhodně však ne víc než čtyři, a k žádné jiné verzi se rozhodně nehlásí (například pod 190minutovou verzí, jež proběhla americkou televizí, je podepsán Alan Smithee).

Přesto však byste si Dunu neměli nechat ujít. Samozřejmě velkou výhodou pro vás bude, když si předtím knížku pořádně přečtete, potom si skutečně vychutnáte například souboje, při nichž se musí vést útok vést natolik pomalu, aby pronikl energickým štítem, Paula zneškodňujícího nebezpečného pátrače, obrovité písečné červy, odporného barona Harkonnena, levitujícího metr nad podlahou a mnoho dalších scén, jejichž vizuální podoba se vám určitě nesmazatelně vtiskne do paměti. Pro mě osobně představuje Duna ve sci-fi filmech jakýsi příjemně seriozní protiklad k dětsky pohádkovým Hvězdným válkám. Svoji hereckou premiéru si tu v roli Paula Atreida zdatně odbyl budoucí agent Cooper Kyle MacLachlan, jeho fremenskou milenku s půvabně modrýma očima ztvárnila křehká Sean Youngová (Blade Runner). Když přemýšlím, co mi nejvíc nesedlo, tak asi Lynchův výmysl se sonickými zbraněmi Atreidů, jejichž použití v boji působí docela srandovně. I když je pravda, že svůj obraz pak zřejmě našly v sonických tancích v počítačové Duně 2, které se mi zase líbily moc. A když už jsem tak šikovně stočil řeč na hry, využiju toho, abych se pochvalně zmínil o prvním díle Duny, stvořeném francouzským týmem Cryo, jenž se mnohem více než akční dvojka drží Lynchova filmu a vůbec se mi víc líbí. Stejně jako Lynchův film, který jsem navzdory obecnému despektu zhlédl už třikrát.

Hogden

Dune; USA 1984, 137 min.; Režie: David Lynch; Scénář: Frank Herbert (román), David Lynch; Kamera: Freddie Francis; Hudba: Brian Eno, Roger Eno, Daniel Lanois, Steve Lukather, David Paich, Marty Paich, Jeff Porcaro, Mike Porcaro, Steve Porcaro, Joseph Williams. Hrají: Kyle MacLachlan (Paul Atreides), Francesca Annisová (Lady Jessica), Jürgen Prochnow (vévoda Leto Atreides), Kenneth McMillan (baron Vladimir Harkonnen), Sting (Feyd-Rautha), Patrick Stewart (Gurney Halleck), Linda Huntová (Shadout Mapes), Sean Youngová (Chani), Virginia Madsenová (princezna Irulán), Brad Dourif (Piter De Vries), Jack Nance (Nefud), Max von Sydow (planetolog Kynes).