Terminátor
[The Terminator 1984]

Psal se rok 1984. Krotitelé duchů začínali chránit New York, Filadelfský experiment zapříčinil rozšklebenou trhlinu v časoprostoru, posádka lodi Enterprise se vydala pátrat po ztraceném panu Spockovi a mezinárodní tým galaktických hrdinů vystartoval na svou druhou vesmírnou odysseu. Zkrátka a dobře nedělo se nic, kvůli čemu by se poklidný občan měl nějak zvlášť znepokojovat. Až setmělá obloha vyloudila efektní šou elektrických výbojů, stroje na malý okamžik ožily a z oslnivě bílé koule se vypotácel urostlý chasník, který by v Počasíčku na Nově docela jistě neudělal ostudu. Svět ho měl o pár okamžiků později poznat pod výstižným krátkým jménem – Terminátor.

„Vaše šaty…“ byla jeho první slova. Vskutku nebyl moc upovídaný – v Áčku by docela jistě neuspěl. Co se mu však nedalo upřít byla spolehlivost a zápal pro práci. Uměl makat jako šroub, spíš jako bezchybný stroj, kterým ve skutečnosti byl. Pod zdánlivě lidskou kůží totiž ukrýval lesklý kovový skelet, typové označení T-800, vymakanou technologii dalekých zítřků a místo mozku mikroprocesor, jehož instrukce neúprosně směřovaly k jasnému cíli: „Zlikvidovat Sarah Connorovou.“ V místech, odkud přicházel, tedy ve vzdálené budoucnosti, zuřila totiž válka mezi stroji (jejichž byl reprezentantem), vedenými kovovým megaparchantem Skynetem, proti posledním zbytkům lidstva, sdružujícím se okolo charismatického vůdce Johna Connora. A jelikož je Skynet hlava mogulem promazaná, vymyslel, že nejlepší bude, když se zbaví nenáviděného Connora ještě před jeho početím tak, že nechá v minulosti jedním ze svých málomluvných plecháčů zavraždit jeho matku. Stroj času byl po ruce a tak hurá do čtyřiaosmdesátého. T-800 však časoprostorem necestoval sám. Za kovovým zadkem se mu držela pověstná lidská osina se jménem Kyle Reese, který měl podle Connorových rozkazů jeho matku před hrozbou z budoucnosti chránit. Los Angeles zažilo v ten rok bitvu, která v historii města i světové kinematografie neměla obdoby.

James Cameron se po lidožravých Piraních 2 odpoutal od dna nízkorozpočtových snímků a vyzbrojen zkušenostmi nachytanými prací pro nesmrtelného béčkaře Rogera Cormana vypálil na stříbrné plátno nekomplikovanou pecku o souboji smrtelníka s neporazitelným strojem, která na nebi akčního sci-fi filmu jasně září dodnes. Do hlavní role neúprosného kyborga obsadil režisér neokoukaného svalovce Arnolda Schwarzeneggera, který kromě pár štěků (Kaktusový Jack) do té doby zářil jen jako jistý barbar a ničitel (Barbar Conan a Conan ničitel). Kamenná hranatá huba, která za celý film vypustila celých sedmnáct vět (včetně premiérového a slavného „Já se vrátím!“), slavila úspěch a nařvané pařáty ovládající jakoukoliv zbraň rovněž. Samotný žánr, jehož pravidla byla Terminátorem pevně stanovena, zažil nebývalý rozmach a v jeho jménu dodnes na světlo denní vylézají různí američtí i kickboxerští kyborgové, vindikátoři a ocelové krajky.

Krvavá štvanice napříč městem, boj o záchranu života a budoucnosti diváky nadchl natolik, že film utržil po jedenácti týdnech necelých 40 miliónů dolarů a hlavní aktéři vstoupili nesmazatelně do lidského podvědomí. Na Arnieho čekalo Komando, které bylo dalším stupínkem k nesmrtelné slávě, Cameron si brousil zuby na druhou část kultovní vesmírné ságy o vetřelcích a plecháče Terminátora čekal o sedm let později ještě bombastičtější a výpravnější comeback, ve kterém coby jeden z dobrých zkříží ocelové pazoury s vylepšeným modelem T-1000, vytvořeným z tekutého kovu. Toho Skynet poslal do minulosti pro změnu proto, aby… ale to už je jiná historie.

Jiří Zídek

The Terminator; USA 1984, 108 min.; Režie: James Cameron; Scénář: James Cameron, Gale Anne Hurdová; Kamera: Adam Greenberg; Hudba: Brad Fiedel; Hrají: Arnold Schwarzenegger (Terminátor (T-800)), Michael Biehn (Kyle Reese), Linda Hamiltonová (Sarah Connorová), Paul Winfield (poručík Traxler), Lance Henriksen (detektiv Vukovich).