Vetřelci
[Aliens 1986]

A je to zase tady. Uplynulo nějakých 57 let od okamžiku, kdy Ripleyová-Weaverová po úmorném a napínavém boji zlikvidovala potvoru zvanou Vetřelec a v hibernovaném stavu se vydala na toulky vesmírem. Po této ne zrovna krátké době je ona i se svým kocourem náhodně objevena kosmickou nákladní lodí a navrácena životu na Zemi. Bohužel, příliš štěstí tu na ni nečeká. Společnost jí vyčítá, že bezdůvodně zničila drahou loď Nostromo, a navíc je neustále sužována nepříjemnými sny, ve kterých jí z břicha vylézá nechutný tvor, jenž zahubil v prvním dílu celou posádku.

Historce o bytosti, která se vyvíjí v těle živého člověka a místo krve má kyselinu, zpočátku nikdo nevěří, a to z toho důvodu, že na planetě jejího údajného výskytu již pár let bez problémů funguje základna s několika rodinami kolonistů. Když se ale tito lidé najednou z ničeho nic přestanou hlásit, začíná jít do tuhého a Ripleyové, stejně jako sběhlému divákovi, pomalu dochází, kolik uhodilo.

A tak se žena činu spolu se slizkým a vypočítavým vyslancem Společnosti Burkem a partou vojenských drsňáků vydává na planetu LV426, aby zjistili vo co gou a s případnými nestvůrami udělali krátký proces. Ten se nakonec protáhne na rovných 137 minut promítacího času, ale proč ne. V současné době už přece není taková stopáž ničím výjimečným.

Druhý díl slavné tetralogie o Vetřelcích natočil v roce 1986 schopný režisér a pověstný perfekcionista James Cameron. Dnes už víme, že samotné toto jméno je zárukou mistrovsky zpracované podívané, ale tehdy šlo teprve o jeho druhý režijní počin (po kasovním trháku Terminátor), kterým měl dokázat, co v něm opravdu je a jestli jeho první úspěch nebyl způsoben jen příznivou konstelací hvězd. Samozřejmě, že nebyl, a tak železný Jim přišel, natočil a zvítězil.

Na rozdíl od tvůrce prvního dílu, Ridleyho Scotta, který mistrně budoval napětí umocněné zejména bezmocným očekáváním, co se stane, vsadil Cameron víc na akci a vizuální stránku. I když musel původně plánovaný rozpočet o něco zkrouhnout na konečných 18 milionů dolarů, podařilo se mu naplnit celý film slušným množstvím triků a efektů (bohužel některé z nich už dnes působí pro naše rozmazlené oči přece jen poněkud zastarale, jako například velmi uměle vypadající let kosmického modulu na nehostinnou planetu). Vynalézavě také rozpracoval a na plátně ukázal všechny vývojové etapy Vetřelců, od vajíčka přes vniknutí „humrovitého“ mláděte do lidského hostitele až po vznik dospělého jedince. Vrcholem pak je jakýsi veliký Vetřelec-matka, kladoucí obrovské množství vajec a ovládající celou komunitu.

Výtečně si Cameron poradil také s celkovým tempem a hlavně gradací příběhu. Zdánlivá nuda prvních okamžiků a pocit, že se nic neděje, jen zlověstně předznamenává veškerou hrůzu, která se vzápětí strhne. I hudba Jamese Hornera tento fakt dokonale akceptuje a od počáteční téměř nepostřehnutelnosti se její intenzita pomalu a přesně stupňuje. Celkovému spádu napomáhá také rychlý střih a vydařená kamera Adriana Biddla. Drobným zklamáním by tak mohla být akorát skutečnost, že i když napínavě, přece jen se celá dějová linie odvíjí typickým a lehce předvídatelným směrem. Členové výsadkového komanda postupně poslušně umírají, jak bývá dobrým zvykem, aby si strhující finále odbyla jen sama neporazitelná hlavní hrdinka. Její závěrečný spravedlivý souboj s Vetřelcem-matkou se pak neustále protahuje, přesně podle pravidla, že záporný protivník je téměř nezničitelný a vždy znova a nečekaně vybafne na oběť někde zpoza rohu a vždy jí div nepřivodí infarkt.

Tuto klišovitost ale rozhodně není nutné Jamesi Cameronovi jakkoliv zazlívat, protože se s ní dokázal opravdu velmi dobře vypořádat a zpracoval ji k všeobecné spokojenosti. Jako mírně iritující se však jeví dva ze závěrečných výstupů. První těžce stravitelná je situace, kdy malá holčička Newt, zachráněná supermankou Ripleyovou, tuto osobu velmi dojemně osloví „maminko“. Druhá je pak naprosto nelogická a docela hloupě vypadající (ve filmech ovšem celkem oblíbená) finální likvidace Vetřelce-matky.

Protože jsou ale Vetřelci profesionálně odvedenou a pořádně zábavnou podívanou, dají se poslední dvě výtky nakonec přece jen pořádně požvýkat, polknout a velkoryse zapomenout, aby zůstala jen chuť dobře a napínavě strávených dvou hodin.

Gábina

Aliens; USA 1986, 137 min.; Režie: James Cameron; Scénář: James Cameron, David Giler, Walter Hill; Kamera: Adrian Biddle; Hudba: James Horner; Hrají: Sigourney Weaverová (Ellen Ripleyová), Carrie Hennová (Newt), Michael Biehn (desátník Dwayne Hicks), Paul Reiser (Carter J. Burke), Lance Henriksen (Bishop), Bill Paxton (vojín W. Hudson), William Hope (poručík S. Gorman), Jenette Goldsteinová (vojín J. Vasquezová).