Pulp Fiction

O čem to vlastně je :

 Tak to je určitě zajímavá otázka k zamyšlení. Rozhodně tady nechci zabředávat do ňákejch velkejch filosofickej úvah, to přenechám intelektuálskejm 'filmofilům' a 'kinofilům'. Stejně si myslím, že uspokojivou odpověď byste nedostali ani od velkého Quentina Tarantina.

Tulipány v Amsterodamu :

Po tom, co Tarantino dokončil Gaunery (film, kterým si získal popularitu), zabouchl za sebou v Hollywoodu dveře a odletěl do Amsterodamu. Zde začal psát scénář k Pulp Fiction. Při tvorbě se nechal ovlivnit zejména svými oblíbenými filmy, ale i evropským prostředím. Je to znát např. hned v jedné z úvodních scén, kdy Vincent vypraví Julesovi o svém pobytu v Amsterodamu ('Royale se sýrem').

Inspirace :

Jak už jsem řekl největší vliv na Tarantina měli především filmy. Jeden moment z natáčení, kdy vysvětloval Q. Tarantino Samuel L. Jacksonovi, jak bude vypadat scéna, hovoří za vše: "Začneme jako úvodní scéna Casablancy, pokračujeme něčím podobným jako Hodný, zlý a ošklivý od Sergia Leoneho a konec by měl vypadat jako od Wila E. Coyota." V Pulp Fiction lze vysledovat zajímavá spojení s celou řadou starších filmových klasik:
> Taneční parket v restauraci U mazaného králíčka (Jack Rabbit Slim's) má tvar tachometru, tak jak to Quentin viděl ve filmech Červená čára 7000 nebo Závodní dráha s Elvisem Presleyem.
> Taneční scéna Mii a Vincenta je inspirována filmem Jeana Luca-Godarda Parta sama pro sebe (Bande A` Part).
> Nápad s kufrem, jehož obsah divák neuvidí, je otevřenou poklonou Aldrichovu snímku Líbej mě až k smrti z r. 1955, i když Quentin trvá na tom, že ho to napadlo dřív, než tento film viděl.

> Scéna, v níž Butch zastaví na křižovatce a uvidí Marselluse, jak přechází silnici, zase odkazuje na Hitchcockovo Psycho, kde Janet Leighová stojí s autem na červenou a přes přechod kráčí její šéf.
> Homosexuální znásilnění má své kořeny ve filmu Johna Boormana Vysvobození, který Tarantino viděl v sedmi letech.
> Scéna s mečem je inspirována různými samurajskými filmy.

Vychytávky :

Ve filmu je spousta zajímavých momentů, které stojí za povšimnutí. Quentin si vyhrál s každým detailem a nic neponechal náhodě.
> Restaurace Jack Rabbit Slim's byla celá postavena ve skladišti v L. A. na rozloze 800 m². a byla inspirována restauracemi ve stylu padesátých let od architekta Johna Lautnera. Kolem parketu stálo šest aut a na boční stěně se na deseti monitorech promítaly scény z L. A. padesátých let.    

>Quentin si potrpěl na kostýmy - nejdůležitější pro něj byl župan, v němž hrál svou malou roli Jimmyho. Na potkání o něm všem vypravoval: "V tom županu jsem dělal už úplně všechno - jedl, pil i masturboval." :o))    

> Q. Tarantino si moc rád vymýšlí - v jedné scéně např. Lance (Eric Stoltz) mluví o velmi kvalitní dodávce heroinu jako o tzv.'Babbě'. Nic takového ve skutečnosti neexistuje. Dalším výplodem Tarantinovy fantazie jsou třeba cigarety značky Red Apple.   Ve známé adrenalinové scéně má Mia (Uma Thurman) připevnění umělý kus hrudníku a scéna je puštěna pozpátku, takže jehla ve skutečností vylézá.

> Ve filmu je taky spousta narážek, které stojí za zmínku:

1. Třeba když se Butch vrací do svého bytu pro zapomenuté hodinky, v rádiu hraje reklama na Jack Rabbit Slim's.

2. Než je Vincent zastřelen na záchodě, čte si Modesty Blaise, brakový román Petera O'Donnela z r. 1965, který je ze žánru tzv. 'pulpy' (brakové, bulvární) literatury a má tedy hodně společného s názvem filmu.

3. Zbraň, kterou Butch použil, nepatřila Vincentovi, ale Marsellusovi, který odešel koupit kávu (později ho vidíme při přecházení ulice se dvěma pohárky v rukou). Proto Vincent nereagoval, když v bytě slyšel zvuky.

<<beck>>