Star Trek - The Animation Series

Seriál 1973-1974

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let již bylo všem jasné, že Star Trek je fenomén, jaký lidstvo dosud nepoznalo. Původní série právě v této době prodělávala svůj celosvětový úspěch a lidé v NBC dokonce začali pochybovat o tom, zda bylo rozumné zbavit se tak úspěšného pořadu. Došli nakonec k závěru, že natáčení Star Treku by měl být znovu obnoveno. Jenže společnost Paramount, vlastník autorských práv Star Treku, měla jasný argument proti: znovu postavit všechny kulisy a znovu vyrobit rekvizity a kostýmy by stálo více než tři čtvrtě milionu dolarů. A tak čtvrtá sezóna Star Treku upadla v zapomnění.

O svět Star Treku ale začínaly projevovat zájem i společnosti, zabývající se výrobou animovaných filmů. Konec konců, je to pro animaci takřka ideální formát - systém samostatných příběhů, propojených stejnou skupinou hlavních postav a opakujícím se prostředím je něco, co se v animovaných seriálech objevuje velice často. Jenže to, s čím přišli lidé z animačních studií, zdaleka nesplňovalo požadavky tehdejšího vedení Paramountu na pokračování Star Treku. Výsledkem by byl akčně zaměřený seriál, orientovaný na dětské diváky a se Star Trekem svázaný snad jedině názvem - a o to tehdy ještě nikdo nestál, protože byla poněkud jiná doba a hraný Star Trek lámal rekordy coby seriál pro mladé dospělé.
Koncem roku 1972 ale přišel další zájemce, společnost Filmation Asociates. Tato společnost byla založena v roce 1963 Normanem Prescottem, Lou Scheimerem a Halem Sutherlandem. Zpočátku dělala reklamy, do světa animovaných televizních pořadů pronikla svou úspěšnou kreslenou adaptací Supermana v roce 1965. V příštích třiadvaceti letech vytvořila společnosti Filmation celou řadu animovaných seriálů a několik hraných filmů, u nás se kdysi představila proslulým a povětšinou neoblíbeným kresleným seriálem Sport Billy, na který mnozí jistě ještě s nenávistí vzpomínají. Jednu věc ale mají kreslené seriály od Filmation Associates společné - kvalitní a profesionální provedení, které sdílí i animovaný Star Trek. Filmation přišli se zcela odlišnou se zcela odlišnou nabídkou než ostatní. Byli rozhodnuti natočit přímé pokračování hraného seriálu se vším všudy. Byli odhodláni dosáhnout co největší přesnosti detailů a autenticity prostředí, jakož i co nejvěrnějšího napodobení atmosféry původních příběhů. Všechny věci známé z původní série měly být znovu vytvořeny v animované formě - interiéry i exteriéry lodí, uniformy, přístroje a nástroje. Visuální stránce vůbec byla věnována velká pozornost. Postavy jsou vytvořeny tak, že jejich kresba je velice jednoduchá, ale přesto jsou velice snadno identifikovatelné, mají své typické obličejové rysy a na první pohled poznáte, kdo je kdo. Samotná loď Enterprise byla pro většinu záběrů překreslena okénko po okénku z původních filmových pásů, díky čemuž byl půvab známého vesmírného plavidla dost přesně reprodukován. K posádce původní série přibyli další dva členové, mimozemšťané - edoanský navigátor Arex a Caitianka M`'Ress. Caitiané jsou felinoidi - vypadají jako velké kočky chodící po dvou. Edoané zase pro změnu nepatří k humanoidům - mají tři ruce a tři nohy a nápadně se podobají druhu 8472 z Voyageru. Arex tak vlastně stal první skutečně odlišnou formou života, sloužící na Enterprise. Krom toho se v animované sérii objevili poprvé a naposledy též Kzinti - felinoidi, vzdálení příbuzní Caitianů, plánovaní už v původní sérii, ale nikdy nerealizovaní vzhledem k nízkému rozpočtu na speciální efekty.

Lidé z Filmation chtěli, aby se natáčení účastnil autor původní série Gene Roddenberry a pomohl tak novému seriálu dosáhnout kvalit původní série. Roddenberry přibral do procesu výroby Davida Gerrolda a D.C.Fontanu, jakož i několik dalších úspěšných scénáristů původní série. Dorothy Fontana se na Roddenberryho přání ujala i postu producenta seriálu.
Zcela samozřejmě bylo rozhodnuto i o tom, že všechny postavy budou dabovány svými původními herci. Studio chtělo původně vynechat George Takeie a Nichelle Nichols a postavy Sulua a Uhury ze seriálu jednoduše vyškrtnout - jenže když se o tom doslechl představitel Spocka Leonard Nimoy, prohlásil, že v tom případě se na seriálu nebude podílet ani on. A protože Star Trek bez Spocka by nebyl Star Trek, nezbylo Filmation nic jiného, než Takeie a Nichols najmout také. Bohužel jednoduše nezbyly peníze na to, aby bylo možno obsadit do seriálu i Čechova - a tak Walter Koenig přiložil ruku k dílu aspoň tím, že napsal scénář k jedné z epizod.
Úspory šly tak daleko, že většina hlavních herců dabovala i vedlejší postavy. V tomto přímo excelovali zejména James Doohan a Majel Barrett, kteří kromě svých postav inženýra Scotta a sestry Christiny Chapel mluvili ještě vedlejší postavy Arexe a M'Ress. Doohan sám během seriálu propůjčil hlas více než padesátce postav a v jedné z epizod jich mluvil sedm najednou.

Za kvalitou příběhů animovaného seriálu stojí především D.C.Fontana, která vybrala scénáristy schopné zopakovat to, co dělalo hraný Star Trek vyjímečným. U většiny animovaných filmů jsou autory scénářů lidé, specializovaní na animované příběhy; u animovaného Star Treku byli scénáristy osvědčení autoři science fiction. DeForest Kelley, představitel McCoye, se nechal slyšet, že "většina těch scénářů vůbec nebyla psaná pro děti. Byly to scénáře pro dospělé. Některé z nich byly velice dobré a byl by z nich moc hezký Star Trek." Všechna ta snaha o přesnost a autentičnost vyhnala cenu jediného dílu na 75 000 dolarů, čímž se animovaný Star Trek stal do té doby nejdražším animovaným seriálem. Původní smlouva zněla na 16 epizod v délce dvacet pět minut, později NBC přiobjednala dalších šest - což v konečném důsledku znamenalo vyrobit osm hodin animací během pěti měsíců. Pro srovnání, v té době společnosti jako třeba Disney vyráběly zhruba dvě hodiny animovaných scén každé dva roky. Přitom každá samostatná epizoda vyžadovala zhruba tři měsíce práce od začátku do konce, a většinou šlo o práci výtvarníků, která nešla nijak urychlit. Častokrát nezbývalo, než okénka množit na kopírce - ale protože tehdy ještě nebyly barevné kopírky, každé okénko se stejně muselo ručně vybarvit. Samo sebou, že v sedmdesátých letech byly pro televizní animované filmy užívány poněkud jiné postupy než dnes. Dnes je běžné animovat celý záběr, kdežto tehdy byla užívána metoda, při níž byly animovány jen právě se pohybující části obrazu, zatímco zbytek zůstal statický a navíc se používalo zhruba 6 okének za sekundu, místo běžných čtyřiadvaceti. To samozřejmě šetřilo hodně času a práce, ale zároveň to zavinilo, že na dnešní poměry působí seriál trochu staticky. Omezené možnosti manipulace s postavami jsou bohužel největší visuální slabinou animovaného Star Treku. Naopak jeho nesmírnou výhodou je možnost ukázat věci, které si člověk musel v původním seriálu jen představovat; celou řadu nehumanoidních mimozemských ras (mezi jinými okřídlené tvory nebo inteligentní rostliny), mnoho nikdy neviděných interiérů Enterprise, celou řadu velice hezkých vesmírných lodí a v neposlední řadě opravdu překrásné krajiny, města a budovy. Zejména zmíněné planetární exteriéry jsou vytvořeny s velkou láskou a péčí a mnohé z nich působí dosti zajímavě.
Animovaný seriál uvedl i několik zajímavých novinek; dozvídáme se, že Spock není zdaleka jediným mimozemšťanem v posádce Enterprise, setkáme se s prvním Indiánem ve Star Treku (Chakotay by mohl závidět), spatříme na vlastní oči prvního kapitána Enterprise, Roberta Aprila, podíváme se do Spockova rodného města ShiKahr a v neposlední řadě se například úplně poprvé dozvíme Kirkovo prostřední jméno Tiberius. Všechna ta snaha o přesnost a autentičnost vyhnala cenu jediného dílu na 75 000 dolarů, čímž se animovaný Star Trek stal do té doby nejdražším animovaným seriálem. Původní smlouva zněla na 16 epizod v délce dvacet pět minut, později NBC přiobjednala dalších šest - což v konečném důsledku znamenalo vyrobit osm hodin animací během pěti měsíců. Pro srovnání, v té době společnosti jako třeba Disney vyráběly zhruba dvě hodiny animovaných scén každé dva roky. Přitom každá samostatná epizoda vyžadovala zhruba tři měsíce práce od začátku do konce, a většinou šlo o práci výtvarníků, která nešla nijak urychlit. Častokrát nezbývalo, než okénka množit na kopírce - ale protože tehdy ještě nebyly barevné kopírky, každé okénko se stejně muselo ručně vybarvit. Samo sebou, že v sedmdesátých letech byly pro televizní animované filmy užívány poněkud jiné postupy než dnes. Dnes je běžné animovat celý záběr, kdežto tehdy byla užívána metoda, při níž byly animovány jen právě se pohybující části obrazu, zatímco zbytek zůstal statický a navíc se používalo zhruba 6 okének za sekundu, místo běžných čtyřiadvaceti. To samozřejmě šetřilo hodně času a práce, ale zároveň to zavinilo, že na dnešní poměry působí seriál trochu staticky. Omezené možnosti manipulace s postavami jsou bohužel největší visuální slabinou animovaného Star Treku. Naopak jeho nesmírnou výhodou je možnost ukázat věci, které si člověk musel v původním seriálu jen představovat; celou řadu nehumanoidních mimozemských ras (mezi jinými okřídlené tvory nebo inteligentní rostliny), mnoho nikdy neviděných interiérů Enterprise, celou řadu velice hezkých vesmírných lodí a v neposlední řadě opravdu překrásné krajiny, města a budovy. Zejména zmíněné planetární exteriéry jsou vytvořeny s velkou láskou a péčí a mnohé z nich působí dosti zajímavě.

<<beck>>